Podzim

9. září 2013 v 20:58 | Týnka |  Jednodíllné příběhy


Léto končilo a na své místo se hlásil podzim. Lidé se procházeli po ulicích, které lemovaly zbarvené stromy. Mezi nimi byly i dívky jedna se zlatavými vlasy částečně skryté pod čepicí a druhá menší s černými. Zašly do parku který hrál všemi barvami podzimu a obloha byla zbarvená do červena. To na něm vždy Nora milovala,ale teď si toho moc nevšímala, přemýšlela co teď má dělat. Jejich maminka před pár dny zemřela a ona se musela začít starat o svou sedmiletou sestřičku Jess. Nevěděla co má dělat překypovala v ní nenávist vůči všemu, hlavně na sobě nesměla nechat nic znát, už kvůli Jess, která to nesla kupodivu dobře, ale to bylo asi tím věkem. Za to Nora to nesla velmi těžce, právě na její osmnácté narozeniny jim maminka zemřela.

Otce nikdy nepoznali, prý odešel když se Nora narodila, také proto nikdy neměly tolik peněz, sice něco málo jim zbylo, ale ne na dlouho musela platit Jess školu, nájem za byt, jídlo, bylo toho spoustu, proto teď mermomocí přemýšlela kde nejde nějakou slušně placenou práci a kde jí také vezmou bez praxe. Nějaké našla jenže to byly samé noční kluby nebo pochybné podniky do kterých se jí vůbec nechtělo, také proto protože chtěla být večer doma s její sestřičkou. Z úvah jí vyvedlo mírné škubnutí za rukáv.
"Ano Jess?" podívala se do modrých kukadel
"Půjdeme u domů, je mi už zima" pípla Jess s červeným nosem, v tu chvíli jí přišla neskonale roztomiloučká.
"To víš že ano, a doma si dáme horkou čokoládu a pustíme si maratón pohádek co říkáš?" na to Jess jen zvesela zavýskala a už si to obě vykračovali směrem k jejich bytu.Cestou domů míjely různé stánky i kavárny nic kde by to už Nora nezkusila, ovšem pak jí pohled padl na klub který musela nejspíš zapomenout, proto když došli domů zavolala své nejlepší kamarádce Ronie jestli by nemohla pohlídat Jess. Ta samozřejmě souhlasila a tak se Nora vydala vstříc její doufala nové práci. Když vešla podivila se jak to tam vypadá. Představila si hnusný pajzl kde bude pár opilců a víc nic, ale tohle se jí docela zamlouvalo. Čistý bar, taneční parket kde se vlnilo spoustu lidí do hudby která se Noře líbila vášeň z nich přímo sršila. Ihned se začala modlit aby tam bylo nějaké volné místo. Pohledem zavadila o bar kde byl opřený pohledný muž. Mohlo mu být kolem třiceti, jeho hnědé vlasy byly sčesané do menší vlny a jeho tvář zdobily vousy. Bavil se s barmanem. Byl to tam nejspíš jediný zaměstnanec a tak se k němu vydala. Opřela se o bar a čekala až k ní barman přijde. Když přišel ihned se ptal co si dá k pití
"Ehm třeba vodu, ale nepřišla jsem na pití, ale jen se zeptat jestli třeba nehledáte zaměstnance, cokoliv servírka nebo dělat u baru, víte potřebovala bych jí" ptala se Markuse jak se jí barman představil s nadějí v hlase.
"No já o tom nerozhoduju ale ruka navíc by se nám hodila, ale víš co běž za šéfem" a ukázal na toho muže na kterého se při příchodu dívala
"Děkuju" a s nervozitou se vydala za mužem
"Ehm Ben Smith?"zeptala se muže, který se na ní okamžitě otočil a ona mohla vidět ty nádherné oči
"Ano to jsem já, přejete si?" a ten hlas..byla ráda že seděla byl jako balzám na duši
"No, já sháním práci a tak mě napadlo jestli tu nemáte volné místo" on na ní jen kývl aby šli do jeho kanceláře, když do ní vešli zůstala ohromeně stát byla luxusní.
"Tak máte nějakou praxi?" vytrhl jí Ben z urputného zírání po jeho kanceláři
"Bohužel nemám, teď jsem vyšla střední a práci potřebuji proto, protože se musím starat o mladší sestru před pár dny nám zemřela máma a proto potřebuji práci hned" když dořekla svou "řeč" on na ní jen upíral oči a nic neřekl. To jí hrozně znervóznilo, přála si aby jí tu práci dal ale pomalu v ní plamínek naděje uhasínal.
"Dobře nechte mi tu číslo a já se Vám když tak ozvu ano?"
"Dobře děkuji" nadiktovala mu číslo a šouravým krokem odcházela z kanceláře. Cestou domů na něj musela myslet. Ty jeho oči. Vzhlédla na měsíc jak krásně svítil. Když přišla domů našla Ronie s Jess spát na sedačce, jen se nad tím pousmála přikryla je a odešla do koupelny. Po pořádné sprše si lehla do postele a v nejbližších minutách usla. Když se ráno vzbudila šla do kuchyně udělat snídani a probudit ty dva ospalce. Po snídani Ronie odešla domů a Noře zazvonil telefon. Myslela si že to bude operátor, ten jí volal snad denně. Proto byla hrozně překvapená když se v telefonu ozval ten melodický hlas.
"Nora Sommers?"
"Ano to jsem já" odpověděla mírně se klepajícím hlasem
"Tady Ben Smith pamatujete?" zeptal se jí
"Ehm samozřejmě že si pamatuji" odpověděla a doufala aby jí nabídl to místo
"No myslel jsem na to co jste mi řekla a myslím, že to s Vámi můžu zkusit,takže jestli by jste mohla nastoupit dnes večer v sedm?" zeptal se jí a ona chtěla začít skákat do stropu
"Samozřejmě, že můžu moc Vám děkuji a v sedm nashledanou" rozloučila se s ním
"Nashledanou" a zavěsil.
Ihned to musela zavolat Ronie a opět jí poprosit o hlídání Jess.
Den neskutečně utekl a už byla sedmá hodina večer a Nora stála před klubem.
Jen co vešla ihned se jí ujal Markus a vedl jí do kanceláře šéfa tam se domluvili na všech podmínkách a Nora stála u baru a nalévala pivo. Když všichni odešli což bylo asi kolem páté ráno už se chystala k odchodu, ale v tom jí odchytl Ben
"Tak jak se ti líbil první den?" ptal se s neodolatelným úsměvem
"No nejspíš si budu muset zvyknout na ten frmol, ale jinak dobrý, jen se budu muset zeptat Markuse ještě co a jak abych to nějak nepokazila" usmála se
"A co kdybych ti to vysvětlil já řekněme třeba dnes odpoledne na obědě?" ptal se a bylo na něm vidět že je nervózní. Nad tím se jen pousmála
"Dobře tak kdy a kde?"
"V restauraci Satourlatte ve dvě hodiny?"
"Budu tam. No když dovolíš já půjdu spát takže dobrou"rozloučila se a odešla domů. Jakmile tam přišla ani se nekoupala a padla do postele jako zabitá.
"Asi kolem jedné se vzbudila a už šílela že nestíhá. Takže se okamžitě oblékla a rozešla se k restauraci. Když vešla viděla Bena jak sedí u stolu pro dva. Nesmírně mu to slušelo. Rozešla se k němu. On se okamžitě zvedl a odsunul jí židli aby se mohla posadit. Dlouho si povídali a přitom se Nora dozvěděla že Benovi je 27 let pochází z Londýna a do Ameriky se přestěhoval když mu bylo 19 let. Neměl moc dobré vztahy s rodinou převážně s otcem a tak se osamostatnil. Večer jim utekl docela rychle a ani se nenadáli a už stáli před bytem Nory. Když stálí u dveří rozloučili se a Nora už se chystala jít do domů, jenže v tom se stalo něco co nečekala, ale hrozně si to přála od doby co Bena uviděla. Políbil jí a ne jen tak na tvář, ale byl to opravdový a láskyplný polibek.
"Tohle jsem chtěl udělat od doby co jsi mi přišla do baru" špitl a znovu jí políbil
"A já si říkala kdy už to uděláš…já na to totiž neměla odvahu"…potichu žbleptla a zčervenala
On jí jen nadzvedl hlavu a naposled jí políbil. Načež se rozešel domů ale nezapomněl jí říct že se jí nemůže zítra dočkat. Ona se jen usmála koukla se na nebe poseté hvězdami a děkovala mamince že jí snesla právě Bena. Doufala, že to bude láska na celý život.


Konec
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Christine Träumer Christine Träumer | E-mail | Web | 10. září 2013 v 15:50 | Reagovat

No já si myslím, že tahle povídka se ti opravdu povedla. Je to naprosto něco jiného než Sommer der Liebe, kde to působilo trochu zvláštním dojmem. Tohle je hezčí, je to vyspělejší a zkrátka to má všechno. Dokonce bys snad k tomu mohla napsat i pokračování, ne??? ;-)

2 Týnka Týnka | Web | 10. září 2013 v 19:28 | Reagovat

[1]: Myslíš?...:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama